Extremní sucha v Blučině

Podle domácích dešťoměrů, hladiny vody ve studních a také podle samotného pohledu do přírody zažíváme v Blučině extrémně suché období, jaké si pamětníci jen stěží vybavují. Dnes a denně vidíme drobné zemědělce, zahrádkáře a milovníky přírody bojovat s nedostatkem deště v naší oblasti Brno venkov.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je sucho v půdě na jednom z historických minim měření.

Letos je délka období s nedostatkem půdní vláhy rekordní. Na 30 % území České republiky se nedostatek půdní vláhy vyskytuje už od začátku vegetační sezóny. Jedná se zejména o oblast jižní a střední Moravy a také o region na závětrné straně Krušných hor, kde je dlouhodobý nedostatek vláhy běžným problémem, jak ukazuje vyhodnocení průměrného období 1961–2015.

Letos jsou však suchem postiženy i další oblasti s vyšší nadmořskou výškou, například Vysočina, a nedostatek vláhy zasahuje dokonce i do některých horských oblastí.

Nedostatek půdní vláhy byl výrazný i v uplynulém roce. Jak ukazuje grafika níže, mezi další silně postižené roky patří 2003, 2015, 2017–2019 a 2022.

Grafika zobrazuje podíl dní od začátku vegetační sezóny, kdy relativní nasycení půdy v profilu 0–100 cm kleslo pod 50 %. Stav je porovnáván s referenčním obdobím 1961–2015.

Jak vidíme podle měření za poslední léta je stav vody rok od roku horší v celé ČR:

Stav přímo v regionu Brno-venkov je ještě kritičtější:

Ač jsme téměř na soutoku Litavy a Svratky a bývá zde vysoká hladina spodní vody, je díky orografickým podmínkám okolí extrémní sucho.
Umístění lokality obce Blučina:

A pokud se půjdeme podívat na stav vody do blízkého okolí, vidíme stav – tragický. Jsme v lokalitě jedné nejvíce postižených půdním suchem i nedostatkem podzemních vod.

Stav léto 2026:

Stav zima 2025:

Co stím?

Extrémní sucho, které dnes zažíváme, není krátkodobý výkyv, ale dlouhodobý trend polohy naší krajiny vlivem globálních klimatických změn a jejich extrémních výkyvů, který se bude pravděpodobně dále zhoršovat. Řešení proto nemůže být okamžité ani jednoduché.
Jedinou cestou je okamžitá ale postupná a systematická úprava krajiny tak, aby dokázala zadržet co nejvíce vody přímo v místě, kde spadne.

Základem je omezit rychlý odtok dešťové vody, zejména při přívalových srážkách. Voda musí mít možnost zpomalit, rozlít se, vsakovat a zůstat v krajině. To znamená budovat malé poldry, tůně, zasakovací pásy, zatravněné průlehy a další prvky, které dokážou zadržet nejen jarní vodu, krátkodobé srážky ale i lijáky. Každý takový prvek pomáhá obnovovat přirozený vodní režim a zvyšuje schopnost půdy udržet vláhu.

Stejně důležité je zabránit tomu, aby dešťová voda končila v kanalizaci. V intravilánu obce je nutné podporovat vsakování, využívat retenční nádrže, sudy, zelené pásy a propustné povrchy pro podzemní vsak. Dešťová voda je cenný zdroj, který nesmí být odváděn pryč — musí zůstat tam, kde dopadne.

🌳 Dalším klíčovým krokem je výsadba stromů a zeleně. Stromy snižují teplotu okolí, zvyšují vlhkost vzduchu, zlepšují mikroklima a pomáhají krajině lépe zvládat dlouhá období sucha. Každý nový strom, keř nebo zelený pás má význam — nejen v otevřené krajině, ale i v zastavěných částech obce, kde se teploty v létě drží nejvýše. (P.Kubeš)